Maruška chodila v pohádce pro fialky do sněhu — vaše Marie může mít příběh jen pro sebe

Původ, význam a svátek jména Marie

Marie pochází z hebrejského jména Mirjam, které nosila už starozákonní prorokyně, Mojžíšova sestra. O jeho původním významu se jazykovědci přou dodnes: nejčastěji se uvádí „milovaná“ podle egyptského základu mry, starší výklady mluví o „hořkosti moře“ a středověk si oblíbil poetickou „kapku moře“, z níž vzniklo označení stella maris — hvězda mořská. Málokteré jméno má tak bohatou a tak nejistou etymologii; jisté je jen to, že se z úcty k Panně Marii dlouho vůbec nedávalo, a když se pak ve středověku prosadilo, už nikdy z českých matrik nezmizelo. Stopa, kterou v Česku zanechalo, je vidět dodnes — mariánské sloupy na náměstích, poutní místa i nespočet kostelů nesou právě tohle jméno.

Nosily ho panovnice i vědkyně — od Marie Terezie, jejíž reformy poslaly děti do školních lavic, po dvojnásobnou nobelistku Marii Curie-Skłodowskou. V českých rodinách se navíc předávalo z generace na generaci: babička Marie, maminka Marie, vnučka už doma Maruška; a kde nebylo první, přidávalo se často aspoň jako druhé, křestní či biřmovací. Po pár desetiletích, kdy znělo spíš stařenkovsky, se dnes vrací na přední příčky žebříčků pro novorozené holčičky — malá Marie je tedy zároveň nositelkou nejtradičnějšího českého ženského jména i jména znovu moderního. A protože se v jedné vsi dřív potkávalo Marií hned několik, rozlišovaly je rodiny oslovením — proto má tohle jméno víc žijících domáckých podob než kterékoli jiné české jméno. Svátek slaví 12. září a bývá to svátek vydatný: často se u něj sejde víc generací jedné rodiny naráz.

Světem navíc tohle jméno cestuje snáz než většina ostatních. Anglicky je Mary, německy a italsky Maria, francouzsky Marion, rusky Máša — a módní Mia, dnes rozšířená po celé Evropě, začínala jako jeho zkrácenina. V katolické tradici se Marie dávala z úcty dokonce i chlapcům jako druhé jméno; tak silné postavení mezi jmény má máloco. Ať se vaše Maruška jednou vydá kamkoli, jejímu jménu budou rozumět.

Jak se Marii říká doma

• Maruška — Nejrozšířenější domácká podoba a zároveň jméno pohádkové hrdinky od Boženy Němcové. Sedne malé holčičce i školačce a rodina u ní obvykle zůstane nejdéle.
• Mařenka — Něžně starosvětská varianta, kterou znají všichni z perníkové chaloupky i z Prodané nevěsty. Dnes se používá spíš mazlivě pro nejmenší.
• Mája — Krátká moderní podoba, kterou si oblíbily školky — a děti ji milují i díky včelce Máje. Hodí se pro Marii, které dlouhé jméno zatím přijde moc vážné.
• Máňa — Rázná, trochu rošťácká zkratka. Říká se tak Mariím, které se nebojí lítat po hřišti a mají věčně odřená kolena.
• Máša — Podoba přejatá z východu, kterou dnešním dětem vrátil kreslený seriál. Zní hravě a v jedné rodině klidně žije vedle Marušky.
• Majka — Kamarádská varianta na půl cesty mezi Májou a Maruškou; často se ujme ve školce nebo na kroužku a domů si ji Marie přinese sama.
• Mařka — Úsečná moravská podoba pro Marie, na které si rodina potrpí bez cavyků. Vedle slavnostního plného jména funguje jako jeho všední protiváha.