Jméno Martina je devětkrát vyryté do wimbledonského stříbra. Na obálce téhle knížky bude vypadat stejně vítězně.

Původ a význam jména Martina

Martina je ženský protějšek Martina a obě jména vedou až do starého Říma: latinské Martinus znamená „zasvěcený bohu Martovi“. Mars byl bůh války, takže Martina nosí ve jméně kus bojovnice — a slavné nositelky to potvrzují. Martina Navrátilová proměnila jméno v pojem na tenisových kurtech celého světa, Martina Sáblíková mu přidala tři olympijská zlata z rychlobruslařského oválu. Když se řekne Martina, vybaví se houževnatost a vůle dotáhnout věci do konce — těžko hledat jméno s lepší pověstí pro hlavní hrdinku knížky.

Jméno má dokonce vlastní štafetu: švýcarská tenistka Martina Hingis, narozená v Košicích, dostala jméno právě po Navrátilové — a sama pak Wimbledon vyhrála taky. Máloco ukazuje sílu jména líp než rodiče, kteří ho dají dceři s přáním, aby jednou dokázala totéž.

Nejstarší známou nositelkou byla svatá Martina, římská mučednice ze třetího století a jedna z patronek věčného města. V českých zemích žilo jméno dlouho ve stínu mužského Martina a naplno se prosadilo až ve dvacátém století — zato pořádně: v sedmdesátých a osmdesátých letech patřilo k nejčastěji zapisovaným dívčím jménům vůbec a dodnes ho nosí přes sto tisíc Češek. Proto dnes potkáte tolik dospělých Martin, zatímco mezi dětmi je jméno vzácný host. Pro malou Martinu je to výhodná kombinace: jméno, které důvěrně znají všechny generace, a přitom v šatně školky nevisí na třech věšáčcích najednou.

Svátek slaví Martina 17. července, uprostřed prázdnin — žádné svatomartinské husy a čekání na první sníh, to patří listopadovému Martinovi. Martina má svůj den v čase táborů, chalup a koupališť, takže oslava bývá venku a s kamarády. A ještě jedna přednost do života: Martina zní úplně stejně česky, slovensky, italsky, španělsky i německy, Polky znají Martynu a Francouzky Martine. Je to jméno, které se v cizině nemusí hláskovat, překládat ani vysvětlovat.

Jak se Martině říká doma

Málokteré jméno nabízí tolik domáckých podob jako Martina — od mazlivých po sportovně úsečné. Kteroukoli z nich můžete zadat do průvodce a knížka ji převezme i s celým skloňováním.

• Martinka — Nejběžnější zdrobnělina pro každý den: tak zní jméno doma, ve školce i v pohádce před spaním.
• Máťa — Krátké zavolání přes celé hřiště; používají ho hlavně kamarádky a sourozenci.
• Marťa — Kamarádská zkratka ze školních lavic, o chlup drzejší sestra Máti.
• Tina — Mezinárodní zkrácenina z konce jména; hodí se, když chce Martina znít trochu světově.
• Martuška — Mazlivá podoba pro nejmenší; nejčastěji ji mají v zásobě babičky a dědové.
• Marti — Úsečný tvar do podpisu a na penál, oblíbený u starších Martin, které už zdrobněliny omrzely.