Matouš znamená „dar od Boha“. V knížce se z toho dá udělat dárek doslova.

Odkud se Matouš vzal a co doopravdy znamená

Matouš je jméno biblické a jeho původ je hebrejský: stojí za ním tvar Mattitjahu, zkráceně Mattaj, tedy „dar Hospodinův“, „Bohem daný“. Přes řecké Matthaios a latinské Matthaeus se dostalo do celé Evropy a v každém jazyce se mírně přebarvilo — anglicky Matthew, italsky Matteo, polsky Mateusz, německy Matthäus, maďarsky Máté, španělsky Mateo. Když tedy někdo řekne, že jméno znamená „dar“, není to marketingová zkratka, ale docela přesný překlad.

Nejznámějším nositelem je evangelista Matouš, autor prvního evangelia a jeden z dvanácti apoštolů. Podle vyprávění byl původně celník — vybíral daně v Kafarnau, což z něj v tehdejší společnosti dělalo člověka, kterého nikdo neměl rád. Právě proto je ten příběh zajímavý i pro dítě: hrdinou se v něm nestane ten, kdo byl odjakživa nejlepší, ale ten, kdo jednoho dne vstal od stolu a šel jinam. Ve výtvarné tradici bývá Matouš zobrazovaný s andělem, případně s brkem a knihou, a dodnes je patronem účetních, bankéřů i celníků. Kluk se tak jmenuje po někom, jehož řemeslem bylo psát a počítat.

Svátek slaví Matouš 21. září — na sklonku léta, v týdnu, kdy začíná škola pořádně jet, takže je to skvělý termín na knížku pod polštář. V českých matrikách patří Matouš k jménům, která nejsou úplně obvyklá, ale ani vzácná do té míry, že by je někdo neuměl napsat: ve třídě bývá zpravidla jeden, a to je poloha, po které rodiče často sáhnou schválně. Vyhne se pořadovým číslům u tabule, a přitom nikoho nepřekvapí. Nejde o módní jméno posledních pár let ani o jméno, které by znělo staromódně — je to jméno, které tu bylo dávno předtím a nikam se neztratilo.

Jak se Matoušovi říká doma

• Matoušek — Nejběžnější domácká podoba a v podstatě povinná výbava každého malého Matouše. Používá se doma a v rodině, mizí zhruba ve chvíli, kdy kluk začne chodit na fotbal; v knížce se hodí do věnování, do promluvy maminky nebo babičky — v příběhu ať už je hrdinou Matouš.
• Máťa — Krátké oslovení mezi kamarády a sourozenci. Je neutrální ke gramatickému rodu i k věku, takže vydrží mnohem déle než Matoušek. Do dialogu v knížce sedí, kdykoli mluví někdo stejně starý.
• Matys — Hravější zdrobnělina se stejným základem, často ve variantě Matýsek. Zní o něco měkčeji a bývá k slyšení u těch nejmenších nebo tam, kde se doma rádo dráždí.
• Matouši! — Pátý pád — tvar, který dítě slyší nejčastěji a který v knížce nese největší náboj. Používá se, když někdo v příběhu volá, varuje nebo chválí; jedno takové zvolání na dvojstraně stačí, aby posluchač zpozorněl.
• Matoušku — Pátý pád domácké podoby, tedy nejněžnější poloha ze všech. Sem patří věty na dobrou noc a věnování na začátku knížky, ne velká chvíle v ději.