Magdaléna je doma Madlenka jako to cukroví, které ve slavném románu vrací ztracené vzpomínky — knížka s jejím jménem je umí rovnou vyrábět

Jméno, které je vlastně adresa: z Magdaly u Galilejského jezera

Magdaléna je jedno z mála jmen, které je doslova místem na mapě. Nevzniklo jako křestní jméno, ale jako přídomek: Marie z Magdaly, rybářské osady na břehu Galilejského jezera. Název osady nese hebrejské slovo migdal, věž — Magdaléna je tedy „ta z věže“, což je docela dobrá výbava do pohádky, protože věž je v příbězích odjakživa důležitá adresa: bydlí v ní princezny, hlídá se z ní město a je z ní vidět dál než odkudkoli jinud. Přes latinu se jméno rozběhlo do celé Evropy a každý jazyk si ho ohnul po svém: španělská Magdalena, anglická Madeline, francouzská Madeleine — ta mimochodem propůjčila jméno i mušličkovému cukroví, kterému se česky říká madlenka a které v Proustově Hledání ztraceného času spouští nejslavnější vzpomínku světové literatury. V Oxfordu zase po staletí stojí kolej Magdalen College, jejíž jméno se tam vyslovuje „módlin“ — i tak daleko se žena z Magdaly dostala. U nás jméno nosily a nosí ženy, které něco dokázaly: Magdalena Dobromila Rettigová naučila v devatenáctém století půlku národa vařit a její kuchařka vychází dodnes, mezzosopranistka Magdalena Kožená zpívá na největších operních pódiích světa. V matrice platí obě pravopisné podoby, Magdaléna s čárkou i Magdalena bez ní, a obě jsou stejně úřední. A obliba? Dlouhodobě stálá, bez módních výkyvů: jméno je dost běžné na to, aby ho nikdo nekomolil, a přitom dost vzácné na to, aby bývala Magdaléna ve třídě jediná a nemusela se od spolužaček odlišovat počátečním písmenem příjmení.

Jak se Magdaléně říká doma

• Madlenka — Nejněžnější podoba a pro spoustu rodin ta jediná, kterou doma opravdu používají: říká se tak holčičkám odmalička a některým vydrží až na vysokou. V knížce se hodí do dialogů — postavy volají „Madlenko!“ úplně stejně, jako se u vás volá přes zahradu, když stydne večeře.
• Magda — Krátká a rázná podoba bez jediné zdrobněliny navíc. Hodí se pro chvíle, kdy hrdinka jedná a není čas na dlouhé slabiky — a časem se osamostatnila natolik, že ji dnes potkáte i jako samostatné jméno v občance.
• Majda — Hravá školková varianta, která zní, jako když se někdo směje. Ideální pro věk, kdy se víc skáče, než chodí, a víc křičí, než šeptá — a taky podoba, kterou si kamarádky vymyslí samy, i kdyby ji doma nikdo nepoužíval.
• Madla — Starosvětská podoba jak z prvorepublikového filmu. S módou starých jmen se pomalu vrací a sluší malým parádnicím i knižním hrdinkám — na stránce vypadá, jako by tam patřila odjakživa.
• Magdalenka — Celé jméno v mazlivém vydání — pro chvíle, kdy chce člověk vyslovit všechny čtyři slabiky a ještě u toho pohladit. Nejčastěji ji slýchají miminka a prvňačky první školní den.