Jaromír a dvě stará slova, ze kterých je jeho jméno složené

Odkud se Jaromír vzal a co znamená

Jaromír patří mezi stará slovanská jména složená ze dvou kořenů — stejná stavebnice, ze které vznikli Vladimír, Ludmila nebo Bohumil. První část odpovídá starému „jarý“, což neznamenalo mladý v dnešním smyslu, ale prudký, bujný, plný síly; příbuznost s jarem tu je, jenže přes onu obnovenou životní energii, ne přes roční období.

Druhá část je zajímavější, než se zdá. Dnes ji každý čte jako „mír“, ale jazykovědci u téhle skupiny jmen předpokládají starší kořen ve významu velký, slavný, proslulý. Teprve později si ho mluvčí přebrali podle podobně znějícího slova mír. Jaromír tak dnes běžně vykládáme jako toho, kdo je silný v míru, případně jako silný a slavný — a obě čtení dávají u dětské knížky smysl: hrdina, který si poradí, ale nemusí přitom nic rozbít.

V českých dějinách jméno nezůstalo jen v knihách o etymologii. Jaromír byl přemyslovský kníže z přelomu tisíciletí, jehož vláda se lámala hned několikrát. Prostřední jméno si nese Karel Jaromír Erben, autor Kytice, takže na Jaromíra narazí každý školák nejpozději u čítanky. A ve dvacátém století jméno na dlouho splynulo se sportem, kde nejznámější Jaromír odehrál víc sezon než kdokoli jiný.

Popularitou prošlo jméno vlnou: mezi rodiči bylo silné zhruba v polovině minulého století, dnes se mezi novorozenci objevuje spíš vzácně. Pro knížku je to výhoda — Jaromírek ve třídě zpravidla není druhý.

Svátek slaví Jaromír 24. září. Konec září tím pádem nabízí přirozený termín, kdy má knížka se jménem na obálce jasný důvod — a kdo ho nestihne, má o dva měsíce později Vánoce.

Drobnost pro rodiče, kteří jméno vybírali kvůli tradici: Jaromír má protějšky napříč slovanskými jazyky — polský Jaromir i chorvatský Jaromir se píší prakticky stejně a znamenají totéž. Knížka se jménem na obálce tak dává smysl i tam, kde má rodina kořeny za hranicemi.

Jaromírek, Jarek, Míra — které oslovení kam patří

Málokteré jméno nabízí tolik domáckých podob s tak odlišnou náladou. Vybírá se podle toho, kdo mluví.

• Jaromírek — Zdrobnělina, kterou používá rodina a která jménu nechává jeho tvar. V knížce se hodí do vět, kde s hrdinou mluví maminka, babička nebo kamarád — a taky do věnování, protože zní tak, jak se doma opravdu mluví.
• Jarek — Nejběžnější zkrácení, praktické a klučičí. Jarek je Jaromír na hřišti a mezi kamarády; v pohádce ho použije spíš parta než vypravěč.
• Jára — Familiárnější a měkčí varianta, kterou v Čechách proslavila i divadelní tradice. Sedí do dialogů, kde je hrdinovi dobře — a naopak se nehodí do napínavé scény.
• Míra, Mireček — Zkrácení z druhé půlky jména. Slyší se řidčeji a bývá spíš rodinné, protože se překrývá s Miroslavem — v textu se proto vyplatí použít ho jednou, jako soukromou přezdívku, ne jako hlavní oslovení.
• Jaromíre — Pátý pád celým jménem. V knížce funguje jako signál, že situace zvážněla: takhle hrdinu osloví jen postava, která má co říct.

Jak vybrat mezi světy

Čtyři návrhy níž se liší nejen tématem, ale i výtvarným stylem, a je dobré je brát jako čtyři různé knížky, ne jako čtyři varianty jedné. Rozhodnout se dá podle toho, čím Jaromírek zrovna žije: jestli kouzly, míčem, chalupou u babičky, nebo mapami a výpravami za kopec.

Malá rada k výběru na závěr: sáhněte po tom světě, o kterém by hrdina sám nejradši vyprávěl, ne po tom, který mu chcete přiblížit. Knížka funguje nejlíp tam, kde dítě už doma je.

Stojí za to nechat rozhodnout i samotného Jaromírka. Čtyřleté dítě vybere obálku podle barvy, sedmileté podle toho, co by na tom místě samo dělalo — a v obou případech je to lepší vodítko než dospělácký odhad.