Barbora patří do knížek už od Babičky — Barunka byla hrdinkou jako první

Cizinka, která zdomácněla: původ, význam a svátek

Jméno Barbora vzniklo z řeckého barbaros — tak Řekové říkali každému, kdo nemluvil jejich řečí, tedy „cizinka“. Málokterý význam se se svým osudem rozešel tak dokonale: jméno, které kdysi označovalo cizinku, u nás zdomácnělo natolik, že dnes patří k nejčeštěji znějícím jménům vůbec.

Za staletí obliby stojí i svatá Barbora, patronka horníků, dělostřelců a všech, kdo dělají nebezpečnou práci. V Kutné Hoře jí havíři zasvětili chrám svaté Barbory, dnes památku UNESCO, a kapličky svaté Barbory stojí u šachet po celé zemi — máloco ukazuje líp, jak vážně se tu kdysi jméno Barbora bralo. Kdo fáral do tmy, chtěl mít Barboru nad hlavou.

Svátek připadá na 4. prosince a nese hned dvě z nejhezčích českých tradic. Právě na Barboru se řežou „barborky“, třešňové větvičky, které mají ve váze rozkvést do Štědrého dne — a která rozkvete první, ta prý věští šťastný rok. A v předvečer svátku chodily po vsích Barborky v bílém, se závojem přes tvář, a rozdávaly hodným dětem sladkosti; o den předběhly i Mikuláše. K svátku se váže i pranostika „Svatá Barbora vyhání dřevo ze dvora“ — Barbora zkrátka otevírá zimu i advent a dárek k jejímu svátku je vlastně napůl vánoční.

V žebříčcích jmen je Barbora stálice: desítky let se drží mezi nejoblíbenějšími jmény pro holčičky, bez výkyvů módních vln, protože zní dospěle na vysvědčení a zároveň něžně v dětském pokoji. Ve třídě se proto skoro vždycky nějaká Barbora najde — a knížka, kde je její jméno na obálce a hrdinka má její tvář z jediné fotky, je nejjednodušší způsob, jak z „jedné z Barbor“ udělat tu jedinou.

Barunka, Bára, Barča: jak se Barboře říká doma

• Barunka — Něžná rodinná podoba — ta z Babičky. Říkají tak Barborám hlavně babičky a dědové a krásně sedí do věnování na první stránce knížky.
• Bára — Krátká a rázná. Tak si říkají školačky, sportovkyně a všechny Barbory, které v příběhu nečekají, až je někdo zachrání — do dobrodružné knížky sedne nejlíp.
• Barča — Kamarádská podoba ze třídy a z družiny — tak na sebe holky volají přes celé hřiště a tak se podepisuje na přáníčka.
• Baruška — Nejměkčí varianta pro úplně malé; často první podoba jména, kterou miminko slyší, dřív než plné Barbora.
• Barborka — Zdrobnělina, která zůstala i ve slovníku: barborky jsou třešňové větvičky z jejího svátku. Jméno, po kterém se jmenuje kus adventu, má málokdo.
• Barka — Svižná a trochu rošťácká. Je méně častá, a právě proto působí nejosobněji — bývá jen pro nejbližší.