Benjamin má svátek den po Mikuláši — na vlastní příběh ale čekat nemusí

Syn pravé ruky: původ, význam a obliba jména Benjamin

Benjamin je jedno z nejstarších jmen, jaká se dnes v Česku zapisují do matrik. Pochází z hebrejského Binjamín, doslova „syn pravé ruky“ — pravice bývala stranou síly a štěstí, proto se význam odedávna vykládá i jako „syn štěstí“ nebo „milovaný syn“. V biblickém vyprávění je Benjamin nejmladší z dvanácti synů praotce Jákoba a otcův miláček. Ze všech dvanácti bratrů se navíc jako jediný narodil už v zaslíbené zemi — i proto ho vyprávění drží jako dítě, se kterým se pojí nový začátek. Právě jeho role nejmladšího vepsala jméno do slovníků: nejmladšímu členu rodiny, mužstva nebo kapely se dodnes říká benjamínek. Málokteré jméno tohle dokázalo — a čeština v tom není sama, francouzština říká nejmladšímu dítěti „le benjamin“ úplně stejně a sportovní komentátoři tak dodnes uvádějí nejmladšího hráče na soupisce.

Je to také jméno, které cestuje: v Itálii zní Beniamino, v Rusku Veniamin, v dnešním Izraeli Binjamin — a přesto se česká podoba Benjamin píše i vyslovuje prakticky stejně jako anglická, německá nebo francouzská. Rodina, která jezdí za hranice nebo má příbuzné venku, tak nemusí nic překládat ani hláskovat.

Jméno nesli lidé, kteří toho po sobě nechali hodně: Benjamin Franklin, vynálezce hromosvodu, jehož portrét dodnes zdobí stodolarovku, nebo skladatel Benjamin Britten, autor slavného hudebního průvodce orchestrem psaného přímo pro děti. Kluk s tímhle jménem má tedy na koho navazovat — od dílny přes knihovnu až po koncertní pódium.

V českých porodnicích bylo jméno ještě v devadesátých letech vzácností, po roce 2000 začalo stoupat a dnes se drží v širší špičce klučičích žebříčků — dost vysoko, aby ho každý znal a správně přečetl, a zároveň dost nízko, aby ve třídě neseděli tři Benjaminové najednou. Ve světě je to jistota: ve Spojených státech patří dlouhodobě k vůbec nejoblíbenějším klučičím jménům a dobře funguje i v Německu nebo ve Francii.

Svátek slaví Benjamin v českém kalendáři 7. prosince, den po Mikuláši — jmeniny tak zapadnou doprostřed adventu. A kdyby se v rodině vedl spor o pravopis: matrika zná i počeštěnou podobu Benjamín s dlouhým í, obě verze jsou správně a je jen na rodičích, která se ujme.

Jak se Benjaminovi říká doma

• Benjamínek — Domácká podoba, kterou má čeština rovnou ve slovníku. Sedí hlavně v prvních letech — a nejmladším v rodině často vydrží, i když už dávno měří metr padesát.
• Ben — Krátké, úderné zavolání na hřiště i do školy. Mezinárodní zkratka, na kterou kluk slyší v Praze stejně jako na dovolené u moře.
• Beník, Beníček — Něžnější česká zdrobnělina pro chvíle u večeře a před spaním — volá tak spíš máma a babička a k přísnému „Benjamine!“ má ze všech podob nejdál.
• Bendži — Po vzoru anglického Benji. Verzi si oblíbí sourozenci a spolužáci, protože zní jako jméno filmového parťáka, se kterým se zažívají lumpárny.