Anežka bývala na padesátikoruně — teď patří na obálku vlastní knížky

Čistá po řecku, s beránkem po latinsku — a s vlastní kapitolou v českých dějinách

Anežka je česká podoba jména Agnes, které vyrostlo z řeckého slova hagné — čistá, neposkvrněná. Středověk k němu pro podobnost zvuku přibalil ještě latinské agnus, beránek, a beránek se tak stal znamením všech Anežek; na starých obrazech ho nosí v náruči svatá Anežka Římská.

V Česku ale jméno proslavila jiná nositelka. Anežka Přemyslovna, dcera krále Přemysla Otakara I., mohla být císařovnou — nápadníky z nejvyšších pater Evropy však odmítla, v Praze založila špitál a klášter, kterému se dodnes říká Anežský, a k tomu jediný církevní řád českého původu. A pak je tu ta legenda: po staletí se tradovalo, že až bude Anežka svatořečena, bude v Čechách konečně dobře. Jan Pavel II. ji prohlásil za svatou 12. listopadu 1989 — pět dní před 17. listopadem. Těžko hledat české jméno s působivější poznámkou pod čarou; padesátikorunová bankovka s Anežčinou tváří, která platila až do roku 2011, byla už jen logickým důsledkem.

Jméno je tak v Praze vidět dodnes: Anežský klášter Na Františku patří Národní galerii a chodí se do něj na středověké umění. Anežka je nejspíš jediné české dívčí jméno, které má vlastní galerii, vlastní legendu — a kdysi bývalo i v každé peněžence.

Dnešní Anežky mají tuhle váhu v zádech, a přitom jméno nepůsobí ani trochu muzeálně: rodiče ho v posledních letech vybírají tak často, že se stabilně drží mezi dvacítkou nejčastějších jmen novorozených holčiček. Ve třídě se dnes Anežka zpravidla najde, ale nebývá jich tam pět — jméno je dost časté, aby nepůsobilo výstředně, a dost výrazné, aby se neztratilo. Svátek slaví Anežka 2. března.

Jak se Anežce říká doma

• Nežka — Nejrozšířenější domácí podoba: půlka jména, celá jeho něha. Nejčastěji ji mají v puse rodiče a prarodiče — a dobře se s ní i konejší.
• Áňa — Rychlé zavolání přes hřiště nebo přes celý byt. Krátké tvary si děti vyrábějí samy, takže tenhle se obvykle ujme, sotva Anežka nastoupí do školky.
• Anežinka — Sváteční zdrobnělina pro chvíle největšího mazlení. Je delší než samotné jméno — což o míře té něhy něco vypovídá.
• Anežko — Pátý pád, kterým se jméno doopravdy žije: takhle ho holčička slýchá, kdykoli na ni někdo mluví — a takhle na ni volají i postavy v jejím příběhu.