Stanislav znamená „ten, kdo se stane slavným“ — v téhle knížce se jím stane

Odkud se Stanislav vzal a co znamená

Stanislav je staré slovanské jméno složené ze dvou částí. První odpovídá slovesu stát se, nastat, druhá je sláva. Dohromady z toho nevychází popis, ale přání: ať se stane slavným, ať z něj něco je. Slovanská jména se takhle stavěla běžně — byla to zkratka toho, co rodiče dítěti přáli do života, vyslovená v den, kdy dostalo jméno. U Stanislava to přání zůstalo čitelné dodnes, i pro člověka, který o etymologii nikdy nepřemýšlel.

Ve střední Evropě jméno zdomácnělo přes křesťanskou tradici; nejznámějším nositelem je krakovský biskup z 11. století, patron Polska, a v polské podobě Stanisław je tam jméno dodnes něco jako národní kus výbavy. V českých zemích patřil Stanislav k pevné klasice dvacátého století. Nejvíc se dával v poválečných desetiletích, takže ho tu dnes nosí hlavně generace dědečků a tátů; mezi novorozenci je ho podstatně méně a ve třídě bývá jeden, nebo žádný.

Pro rodiče, kteří jméno vybírají teď, je to spíš výhoda než nevýhoda. Stanislav je okamžitě srozumitelný, nikdo se neptá, jak se píše ani jak se vyslovuje, a přitom se v šatně po zavolání neotočí půlka dětí. Je to jméno bez rizika a bez módy — pozná ho prababička i učitelka, a nepřipomíná ročník, ve kterém se zrovna nosilo něco jiného.

Svátek slaví Stanislav 9. června.

Jak se Stanislavovi dá říkat

• Standa — Nejběžnější česká zkratka a jediná, která vydrží do dospělosti. Na hřišti, v partě i později v práci — Standa funguje všude a nikdo ho nemusí vysvětlovat.
• Standík — Domácká podoba pro malé dítě. Měkčí a mladší než Standa; obvykle se používá doma a postupně se z ní vyroste — často zrovna ve chvíli, kdy si kluk začne říkat, že už je velký.
• Stáňa — Nejměkčí varianta, s dlouhým á. Zaznívá spíš od babiček a v rodinných vzpomínkách než mezi kamarády.
• Slávek — Zkratka z druhé půlky jména, tedy z té slávy. Vzácnější než Standa a znatelně vlídnější — hodí se, když chce rodina domácké oslovení, které nezní jako všechna ostatní.
• Stanislave — Páté pádem, celým jménem. V běžném dni ho uslyšíte málokdy, o to větší váhu má: takhle se hrdina oslovuje, když se rozhoduje o něčem důležitém — a přesně tak s ním mluví i vypravěč v silných okamžicích příběhu.