Tamara: hebrejská palma, gruzínská královna — a hrdinka vlastní knížky

Odkud se Tamara vzala a co znamená

Tamara je jméno hebrejského původu a znamená datlovou palmu — strom, který ve Starém zákoně stojí za rovností, vytrvalostí a sladkým plodem. V bibli nese podobu Támar hned několik žen: snacha Judova z knihy Genesis a dcera krále Davida z druhé knihy Samuelovy, po níž je dostala i dcera Abšalómova. Původní představa za jménem je tedy docela obrazná — dívka rovná a vzpřímená jako palma. Do Evropy jméno doputovalo přes východní křesťanství a nejvýš to dotáhlo v Gruzii. Tamara, gruzínsky Tamar, tam na přelomu 12. a 13. století vládla v době, které se dodnes říká zlatý věk; dobové prameny jí kvůli plné panovnické moci daly mužský titul „mepe“, tedy král, a pravoslavná církev ji prohlásila za svatou. Odtud se jméno šířilo na sever a v ruském prostředí mu pomohla balada Michaila Lermontova Tamara z roku 1841, po které se z něj na dlouho stalo jméno s příchutí hor a legend. V českém kalendáři je Tamara spíš host než domácí. Nikdy nepatřila k nejčastějším jménům, a právě proto nezestárla tak viditelně jako jména rozdaná v jediné dekádě po tisících — nezní ani retro, ani vymyšleně. Nejčastěji ji potkáte u ročníků z druhé poloviny 20. století a pak znovu u dětí narozených po roce 2000, kdy rodičům začala dávat smysl jména srozumitelná i za hranicemi. Svátek slaví Tamara 3. června.

Jak Tamaře říkat

• Tamarka — Nejběžnější domácká podoba a v češtině úplně přirozená — zdrobnělina přes -ka funguje bez toho, aby jméno ztratilo tvar. Hodí se do věnování i do vypravování, kde má být blízko, ne obřadně.
• Tamaro — Pátý pád, kterým se volá přes hřiště. Bývá to jediné místo, kde cizinci zaváhají a zavolají „Tamara!“ jako v prvním pádu; v češtině to koncové -o k oslovení patří.
• Tami — Krátká, mezinárodně srozumitelná podoba, kterou si často zvolí samy holky ve škole. Píše se stejně v češtině i v angličtině, takže přežije i kamarádství přes prázdniny v cizině.
• Tamča — Typicky české zkrácení se š-ovým nádechem, obvyklé mezi vrstevníky a staršími sourozenci. Zní kamarádsky a trochu drze, do vážných chvil se nehodí.
• Tamuška — Nejněžnější varianta, kterou používají hlavně prarodiče a rodiče u nejmenších. S přibývajícím věkem obvykle sama vymizí a zůstane jen pro doma.
• Tamarečka — Dlouhá mazlivá podoba do pohádek na dobrou noc. Má čtyři slabiky, takže se hodí spíš do řeči než do titulu — na obálce by ubrala písmenům velikost.