Sofie jako hlavní hrdinka vlastní knížky

Původ a význam jména Sofie

Sofie pochází z řeckého slova sofía, tedy moudrost. Je to jméno s výjimečným rodokmenem: nosila ho byzantská tradice jako zosobnění Boží moudrosti — právě jí je zasvěcený slavný chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli — a přes evropské panovnické dvory se rozšířilo do většiny jazyků světa. Málokteré jméno v sobě nese tak jednoznačný a krásný vzkaz: rodiče, kteří vybrali Sofii, dali dceři do vínku moudrost. V knížce se s tím dá kouzelně pracovat třeba ve věnování — malá mudrlantka, která má odpověď na všechno, si ho zaslouží.

V českých zemích se po staletí užívala domácí podoba Žofie — tu najdeme i v kalendáři. Mezinárodní tvar Sofie se u nás naplno prosadil až po roce 2000 a vyšplhal nečekaně vysoko: v posledních letech patří Sofie ke třem nejčastějším jménům novorozených holčiček v Česku. Je to zvláštní příběh — jméno s tisíciletou historií, které přitom většina dnešních dospělých ve své generaci skoro nepotkala.

Sofie je zároveň nejmezinárodnější jméno, jaké dnes v českých školkách zní. Francouzka by ji zapsala Sophie, Italka nebo Švédka Sofia, Maďarka Zsófia — a ve všech těchto podobách patří jméno v posledních dvou desetiletích k vůbec nejoblíbenějším dívčím jménům světa. Pro holčičku to má praktický půvab: ať pojede kamkoli, její jméno tam umějí vyslovit a nikdo ho nekomolí. V knížce psané česky si ale Sofie nechá svou domácí tvář — s čárkami, měkkým skloňováním a pády, které k ní patří.

Svátek slaví Sofie 15. května, společně s tradiční Žofií. Datum si pamatují i zahrádkáři: Žofie chodí hned po třech ledových mužích a pranostiky ji počítají k posledním chladným dnům jara — teprve „po Žofii“ se smí sázet ven. Sofie tak má svátek v době, kdy se zahrady konečně probouzejí, což je docela pěkné výročí pro dárek, který se předčítá před spaním.

Domácké podoby: jak se Sofii říká doma

• Sofinka — Nejněžnější tvar, kterým rodiče mluví na miminko i předškolačku. Skvěle sedí do věnování na úvodní stranu knížky — je to podoba, kterou Sofie slyší, když jde do postýlky.
• Sofi — Krátké zavolání přes hřiště nebo šatnu ve školce. Používají ho kamarádi a často se ho chytnou i sourozenci, protože se vysloví dřív, než stačí utéct.
• Sofča — Kamarádský, trochu rošťácký tvar, který přichází se školním věkem. Říkají si tak spolužačky a Sofie ho obvykle nosí s hrdostí — zní dospěleji než zdrobnělina.
• Žofka — Vzácnější, ale půvabně staročeská přezdívka po kalendářní Žofii. Sluší rodinám, kde se drží tradice — a babičkám, které Žofii pamatují ze své generace.