Miriam: jméno, které se v celé knížce ani jednou nezmění

Odkud se Miriam vzalo a co znamená

Miriam je hebrejské jméno, v původní podobě Mirjam, a patří mezi nejstarší ženská jména, která se v Evropě dodnes používají. Jeho nositelkou byla sestra Mojžíše a Árona — ta, která podle biblického vyprávění hlídala v rákosí u Nilu košík s bratrem a domluvila se s faraonovou dcerou, aby ho chlapci vychovala vlastní matka. Později, po přechodu moře, vedla s bubínkem v ruce zpěv ostatních žen. Je to první žena, kterou Bible označuje za prorokyni. Jinými slovy: dívka, která si všímá, jedná a nemlčí — a jestli hledáš pro hrdinku knížky předlohu, tahle je pozoruhodně dobrá.

Význam jména se dodnes nevykládá jednoznačně a to je na něm samo o sobě zajímavé. Nejčastěji se odvozuje od hebrejského kořene mara, tedy „hořká“ nebo také „vzpurná“ — vzpurná ve smyslu neposlušná vůči tomu, co se má jen trpět. Druhý výklad sahá do egyptštiny ke slovu mery, „milovaná“, což by k době i místu původního příběhu sedělo. Třetí mluví o významu „paní“, „vznešená“. Miriam je tedy jméno, které si nese hned tři různé povahy naráz, a žádná z nich není nudná.

Z původní Mirjam vznikla přes řečtinu a latinu podoba, kterou dnes zná celá Evropa a která patří k nejrozšířenějším ženským jménům vůbec. Miriam ale nezanikla — přežila vedle ní jako starší, méně otřelá varianta téhož jména. Proto působí zároveň velmi tradičně i neobvykle: je stará dva a půl tisíce let, a přesto ji ve třídě málokdy nosí dvě děti.

V českých zemích je Miriam jméno spíš vzácné než výjimečné — nikdy nepatřilo mezi módní vlny, které během několika let zaplaví porodnice a pak zase odejdou, a právě proto nemá žádnou generaci, ke které by se přilepilo. Nezní ani staromódně, ani vymyšleně.

Svátek slaví Miriam 5. listopadu.

Jak se Miriam dá oslovovat

Základní tvar je krátký a hotový, takže domácké podoby vznikají spíš pro něhu než pro zkrácení. Vybírej podle toho, jak jméno používáte doma — do věnování i do příběhu se hodí ta podoba, na kterou dítě opravdu reaguje.

• Miriam — Plný tvar, který se neskloňuje. Zůstává stejný v oslovení i po předložce, takže v příběhu funguje všude a nikdy nezní úředně.
• Miriamka — Nejobvyklejší domácká podoba. Změkčí jméno, aniž by z něj cokoli ubrala, a hodí se do vět, kde vypravěč mluví s hrdinkou laskavě — do věnování, do prvních stránek, do závěru.
• Miri — Krátké, rychlé oslovení mezi kamarády. Dobře se volá přes hřiště a v dialozích působí přirozeně mnohem víc než celé jméno.
• Mimi — Mazlivá podoba pro nejmenší a pro rodinu. U větších dětí už bývá jen doma, ne mezi vrstevníky — do příběhu ji dej jen tehdy, když se tak dítě opravdu volá.
• Mirka — Pozor na tuhle: v češtině ji nosí i nositelky úplně jiného jména, takže Miriam ji někdy používá a někdy odmítá právě proto, že ji od nich neodliší. Když si nejsi jistá, do knížky ji nedávej.
• Mirjam — Původní hebrejský zápis. Slyší se stejně, píše se jinak — hodí se, když chce rodina jméno ukotvit ve starší tradici.