Lucie znamená světlo — a teď může svítit i z obálky vlastní knížky

Odkud se Lucie vzala a proč k ní patří světlo

Lucie pochází z latinského lux, ve druhém pádě lucis — světlo. Ve starém Římě se jméno Lucia dávalo dcerám narozeným za svítání, takže Lucie je doslova „ta, která přišla se světlem“. Málokteré jméno má význam tak čitelný a tak hezký zároveň.

Nejslavnější nositelkou je svatá Lucie ze Syrakus, po níž slaví každá česká Lucie svátek 13. prosince. K tomu dni se váže jedna z nejznámějších českých pranostik: „Lucie noci upije a dne nepřidá.“ Vznikla ještě za juliánského kalendáře, kdy svátek padal těsně k zimnímu slunovratu — po Lucii se noci skutečně začínaly krátit. A ve Švédsku dodnes 13. prosince chodí průvody dívek s věnci svíček ve vlasech; ať se vydáte kamkoli, světlo se k tomu jménu vrací.

V Česku patří Lucie k prověřené klasice. V osmdesátých a devadesátých letech se držela na samé špičce žebříčku dívčích jmen, takže knížku pro malou Lucinku dnes často vybírá maminka, teta nebo kmotra, která se sama jmenuje Lucie — a jméno se tak předává dál. Nositelek jsou u nás desítky tisíc, přesto jméno nepůsobí ani vyčpěle, ani módně: je to stálice.

A málokteré jméno má v české kultuře tak dobrou pověst neposedné hrdinky. Generace dnešních rodičů vyrostla na večerníčku „Lucie, postrach ulice“ — takže když se malá Lucie stane hrdinkou vlastní knížky, navazuje na docela slavnou tradici. Po jménu se ostatně pojmenovala i jedna z nejslavnějších českých rockových kapel, takže Lucie umí být něžná i pořádně nahlas.

Výhodou je i to, jak dobře jméno cestuje: anglicky Lucy, italsky a slovensky Lucia, španělsky Lucía — a francouzská podoba se píše úplně stejně jako česká, Lucie. Pohádka s Lucií na obálce tak dává smysl i v rodině, kde se mluví více jazyky.

Jak se Lucii říká doma

Málokterá Lucie je Lucie pořád. Domáckých podob má jméno celou škálu a každá se hodí na jinou chvíli:

• Lucinka — Nejněžnější podoba — doma, ve školce a v každé pohádce na dobrou noc. Pro většinu malých Lucií je to první jméno, které o sobě slyší, a přesně tahle podoba se nejčastěji dostává i do věnování v knížce.
• Lucka — Kamarádská verze pro hřiště, školu a kroužky. Krátká, praktická, bez ceremonií — tak na sebe volají spolužačky.
• Luci — Rychlé domácí zavolání přes celý byt — dvě slabiky, které stihnete, i když zrovna utíká.
• Lůca — Tuhle podobu si Lucie většinou vyslouží až mezi staršími kamarádkami; zní tak trochu frajersky.
• Lucinečka — Rezervovaná pro chvíle největšího mazlení — a přesně tak střídmě ji používá i dobrá pohádka.