Lara: čtyři písmena, dvě slabiky a jméno, které se čte nahlas samo

Odkud se Lara vzala a co znamená

Jméno vypadá moderně, ale přišlo ke dvěma dost starým zdrojům.

Ten první je řecký. Lara je zkrácená podoba jména Larisa, které nese i město v thesálské nížině a v řeckých bájích jedna z nymf. Zkracování na Laru je běžné v ruštině a odtud se rozběhlo dál po Evropě.

Druhý zdroj je římský a pro dětskou knížku se hodí skoro až podezřele dobře: v římských bájích je Lara nymfa, matka Lárů — domácích ochranných duchů, kteří podle Římanů hlídali dům a všechny, kdo v něm bydlí. Jméno tedy stojí u kořene slova, které znamenalo „ten, kdo dává pozor na svoje lidi“.

Do Evropy jméno naplno vyneslo dvacáté století. Larisa Antipovová, které v Pasternakově Doktoru Živagovi nikdo neřekne jinak než Lara, a její filmová podoba z roku 1965 udělaly z krátkého tvaru samostatné jméno; melodie, která ve filmu patřila jí, se hrála všude. O generaci později přibyla úplně jiná Lara — hrdinka počítačových her, díky které si dnes hodně lidí u tohohle jména vybaví někoho, kdo leze do jeskyní a nebojí se.

V Česku není Lara jméno z první desítky a nikdy nebylo. Objevuje se od devadesátých let, a i když ho ve třídě obvykle nosí jen jedna holka, nikoho už nepřekvapí. To je docela vzácná kombinace: jméno, které není ani okoukané, ani exotické. Pomáhá mu i to, že se stejně píše a stejně vyslovuje v italštině, němčině, chorvatštině i angličtině — když Lara vyroste a bude se představovat v cizině, nebude jméno nikde hláskovat.

Jak se Laře doma říká

• Larinka — Nejčastější česká domácká podoba a obvykle ta, kterou používá rodina doma. Do věnování na začátku knihy sedne líp než plné jméno — dítě z něj pozná, že knížku psal někdo, kdo ho zná.
• Lari — Zkratka, kterou si mezi sebou vymýšlejí kamarádky a sourozenci. Je tak krátká, že funguje spíš jako zavolání přes hřiště než jako oslovení.
• Larička — Mazlivá podoba pro nejmenší. U starších holek se z ní většinou stane jméno, které používá už jenom babička.
• Laruška — Ozvěna původní Larisy a ruského zdrobňování. V češtině zní trochu pohádkově, takže se hodí zrovna do příběhu víc než do běžného dne.
• Laro — Pátý pád, tedy tvar, kterým hrdinku oslovují ostatní postavy v knize. Zní úplně přirozeně, což se o vokativu krátkých cizích jmen říct nedá vždycky.