Poldík doma, Leopold na obálce — knížka, kde obě podoby jména dostanou roli

Smělý mezi lidem: co Leopold doopravdy znamená

Původ je staroněmecký. Za jménem stojí podoba Liutbald, složená ze dvou slov: liut znamenalo lid, kmen, shromážděné lidi, a bald znamenalo smělý, odvážný, ten, kdo si troufne. Dohromady tedy zhruba smělý mezi lidem — ne někdo, kdo je statečný o samotě někde v lese, ale ten, kdo se ozve, když je kolem plno ostatních. Na dětskou knížku je to nečekaně použitelný význam, protože přesně o tomhle jsou první školní roky.

Často se dnes potkáš s tím, že Leopold prý pochází od latinského leo, tedy lev. Nepochází. Ta domněnka vznikla až později podle zvukové podobnosti se jménem Leo a drží se hlavně proto, že se hezky poslouchá. Pokud si chceš nechat obojí, dá se to v příběhu využít jako hříčka — hrdina slyší, že se jmenuje po lvu, a teprve někdo starší mu prozradí, co jméno znamená doopravdy.

Historii má jméno panovnickou. Nosili ho habsburští císaři a čeští králové Leopold I. a Leopold II., belgičtí králové i markrabě Leopold III. Babenberský, který je patronem Rakouska a Vídně. Právě po něm připadá Leopoldův svátek na 15. listopadu. Hudebníci znají Leopolda Mozarta, otce a učitele slavnějšího syna — a i to je pro kluka s tímhle jménem docela dobrá zpráva, protože Leopold Mozart byl především ten, kdo poznal talent a věnoval se mu.

V Česku dnes patří Leopold ke jménům, která rodiče vybírají vědomě a spíš výjimečně. V devatenáctém století bylo běžné a v matrikách ho najdeš v každé druhé vesnici; dnes je z něj jméno, po kterém se ve třídě otočí jeden kluk, a nikdo se nemusí ptát, který Leopold to byl.

Je u toho ještě jedna vlastnost, kterou ocení hlavně rodiče. Leopold roste s dítětem. Poldík sedne pětiletému klukovi, Leo patnáctiletému a Leopold dospělému muži, který se představuje u jednacího stolu — a nemusí u toho své jméno nijak zkracovat ani vysvětlovat. Jmen, která tohle zvládnou v celém rozpětí života, zas tolik není, a při vybírání knížky to stojí za připomenutí.

Poldík, Polda, Leo — jak se Leopoldovi říká

• Poldík — Nejběžnější domácká podoba a ta, kterou používá rodina. Zní mladě a dá se říct s úsměvem i s napomenutím. V knížce se hodí do všech klidných a hravých pasáží.
• Poldíček — Zdrobnělina pro nejmenší a pro babičky. U kluka, který už chodí do školy, ji uslyšíš spíš jen v rodině — v příběhu funguje jako doklad toho, že tahle postava je něčí vnuk.
• Polda — Zkrácená a nejdrsnější podoba, se kterou přijdou kamarádi. Naráží na lidové označení policisty, takže se s ní dá vědomě hrát — nebo se jí v textu naopak vyhnout.
• Leo — Moderní zkratka, kterou má Leopold společnou se jmény Leoš a Leon. Používá se tam, kde se má jméno vejít do jedné slabiky: mezi spolužáky, v přezdívce, na kopačkách.
• Leopolde — Oslovení, tedy pátý pád. Padne, když se mluví vážně — u vysvětlování, u pochvaly i ve chvíli, kdy má hrdina něco doopravdy rozhodnout. V příběhu je to nejsilnější tvar, který jméno má.