Jan jako hrdina vlastní knížky — Honzík, o kterém se vypráví

Původ a význam jména Jan

Jan vychází z hebrejského Jochanan, „Bůh je milostivý“. Přes biblického Jana Křtitele se rozšířil do celého křesťanského světa a stal se snad nejrozšířenějším mužským jménem v dějinách: Angličané mu říkají John, Němci Johann a Hans, Francouzi Jean, Italové Giovanni, Španělé Juan, Rusové Ivan. Kamkoli Jan jednou pojede, jeho jméno tam budou znát — jen ho vysloví po svém.

V českých dějinách je Janů celá čítanka: mistr Jan Hus, vojevůdce Jan Žižka, učitel národů Jan Amos Komenský, básník Jan Neruda i klaun a moudrý vypravěč Jan Werich. Ať kluk jménem Jan jednou zamíří kamkoli, jmenovce najde mezi učenci, vojevůdci i komiky — a to je docela povzbudivá zpráva o tom, co všechno se s tímhle jménem dá podniknout.

Jeden slavný Jan se navíc narodil rovnou v klukovské knížce: Jan Tleskač, záhadný vynálezce létajícího kola z Rychlých šípů, po kterém pátrají generace čtenářů dodnes. Jméno Jan zkrátka v české dětské literatuře znamená tajemství a dobrodružství — a přesně tam teď vstoupí i váš Honzík.

Čeští rodiče na Jana nedají dopustit už celá staletí: po většinu druhé poloviny dvacátého století to bylo vůbec nejčastější jméno pro novorozené kluky a v první desítce se drží dodnes, takže Honzík je jistota, která nikdy nepůsobila jako módní výstřelek. V celé populaci jsou Janové dodnes jedno z úplně nejpočetnějších mužských jmen — táta Jan s malým Honzíkem je klasika mnoha českých rodin.

A svátek? Ten má Jan nejkrásnější z celého kalendáře: 24. června, na svatého Jana Křtitele, tedy o svatojánské noci. Právě jí patří světlušky — svatojánské mušky —, bylinky trhané o svatojánském ránu a stará pověst, že o půlnoci rozkvétá kapradí a ukazuje cestu k pokladu. Jan má zkrátka svátek v nejkouzelnější noc roku, na samém prahu prázdnin. Lepší termín na novou knížku ke čtení pod širákem si vymyslet nedá.

Honzík, Jeníček a spol. — jak se Janovi říká

• Honzík — Nejběžnější dětská podoba — tak Janovi říká školka, babička i celé příbuzenstvo. Do věnování na první straně knížky sedí přesně: je to jméno, kterým se doma říká dobrou noc.
• Honza — Tvar, do kterého Honzík doroste. Kamarádi, spolužáci, trenér — pro všechny je to prostě Honza. Kupodivu vznikl z německého Hanse, ale zdomácněl tak dokonale, že dnes zní česky jako málokteré jméno.
• Jeníček — Něžná pohádková podoba — Jeníček s Mařenkou patří k nejznámějším sourozencům české pohádky. Používá se pro nejmenší kluky a nese v sobě vůni perníku.
• Jenda — Měkký rodinný tvar, který se drží hlavně tam, kde už jednoho Honzu mají. Zní kamarádsky a trochu starosvětsky — jako z chalupy, kde se peče chleba.
• Janek — Rázná, lidová podoba blízká slovenskému Jankovi. Sluší klukům, ze kterých srší energie, a v příběhu zní skvěle ve chvílích, kdy hrdina zrovna něco provádí.