Jakub v hlavní roli: knížka, kde příběh patří jemu

Původ a význam jména Jakub

Jakub pochází z hebrejského Ja'akov. Doslova znamená „drží se za patu“ a přeneseně „ten, kdo jde v patách“ — druhorozený. Do Evropy se rozšířil s biblickou tradicí a v každém jazyce zdomácněl po svém: Angličané z něj mají Jamese i Jacka, Francouzi Jacquese, Italové Giacoma, Španělé dokonce hned tři jména — Santiaga, Diega i Jaimeho. Český Jakub zůstal ze všech těch podob nejblíž původnímu znění.

U nás patří Jakub k nejstálejším jménům vůbec. Na přelomu tisíciletí byl řadu let vůbec nejčastějším jménem pro novorozené kluky a v první desítce se drží dodnes — dnešní tatínkové Jakubové tak docela běžně vodí do školky malé Jakuby. Je to jméno, které nikdy nepůsobilo módně, a právě proto nikdy nevyšlo z módy.

Svátek slaví Jakub 25. července, v den svatého Jakuba Staršího. Tenhle apoštol je patronem poutníků a cíl jeho poutní cesty, španělské Santiago de Compostela, dodnes každý rok dojdou statisíce lidí pěšky — poznávacím znamením poutníků je jakubská mušle hřebenatka. Červencový svátek má i své místo v pranostikách: „Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda,“ říkávalo se na vsi, protože kolem Jakubova dne se poprvé kopaly rané brambory. Jakub má zkrátka svátek uprostřed prázdnin — v čase výprav, stanů a večerů, kdy se příběhy čtou s baterkou pod dekou.

Česká historie má ostatně Jakubů plnou. Rybníkář Jakub Krčín z Jelčan vyprojektoval jihočeské rybníky včetně obřího Rožmberka, kantor Jakub Jan Ryba složil Českou mši vánoční, která zní každé Vánoce snad v každém kostele — a dnešní kluci znají spíš rybáře Jakuba Vágnera a jeho obří sumce. Vědět, že tvé jméno nosili stavitelé rybníků, muzikanti i lovci říčních obrů, není špatná výbava do vlastního příběhu. Noci kolem jakubského svátku se navíc říkávalo svatojakubská a bývala opředená pověstmi o pokladech — což je přesně ten druh detailu, který si kluk u večerního čtení zapamatuje.

Kuba, Kubík a spol. — jak se Jakubovi říká

• Kuba — Nejrozšířenější podoba, kterou používá půlka třídy i trenér na fotbale. Krátká, praktická a tak samozřejmá, že ji mnozí považují za samostatné jméno.
• Kubík — Tvar pro předškoláka — říkají mu tak rodiče a prarodiče a je jako stvořený do věnování na první stranu knížky, kterou dostane k večernímu čtení.
• Kubíček — Nejmazlivější zdrobnělina, vyhrazená pro miminko a pro babičku, které nikdo nevymluví, že i dvoumetrový Jakub je pořád Kubíček.
• Jakoubek — Sváteční zdrobnělina z plného jména. Slýchá se méně než Kubík, o to slavnostněji ale zní — hodí se ke křtu, k narozeninám a na první stránku rodinného alba.