Vřes ze severu: co se dá vyprávět o jménu Erika

Erika má neobvyklou dvojí minulost. Ta starší vede na sever: je to ženská podoba staroseverského Eiríkr, složeného z „ei“ (vždy, stále) a „ríkr“ (vládce, mocný). Doslova tedy věčná vládkyně nebo ta, která vládne sama. Jméno nosili vikinští náčelníci, mezi nimi Erik Rudý, a přes Skandinávii a německé země doputovalo v ženské podobě i k nám.

Druhý kořen je botanický a s tím prvním nemá společného vůbec nic — je to jen šťastná náhoda. Latinské „erica“ znamená vřes a odvozuje se z řeckého ereíkē. Proto se dodnes celý rod vřesovců jmenuje odborně Erica. Vřes je nízká, houževnatá rostlina, která kvete na chudé půdě a na větru, když už většina léta skončila — a když si někdo jméno Erika spojuje s fialovými vřesovišti, není to omyl, ale druhá polovina pravdy.

Pro příběh je zajímavé právě to napětí: severská vládkyně a drobná kvetoucí rostlina v jednom jméně. Hrdinka, která je tvrdohlavá a přitom si všímá malých věcí, sedí na Eriku líp než na většinu jiných jmen.

V českém kalendáři má Erika svátek 2. dubna. U nás je to jméno spíš vzácné než běžné — nejsilnější vlnu zažilo ve druhé polovině dvacátého století a častěji než v Čechách se s ním potkáte na Slovensku a v Maďarsku, kde má domácí podobu Erzsi vedle vlastní Eriky. Ve třídě proto bývá Erika obvykle jedna jediná, což je pro knížku výhoda: jméno na obálce nikdo nezamění.

• Erička — Nejběžnější zdrobnělina a ta nejměkčí — vznikne změkčením tvrdého „k“ a přidáním koncovky. Používá se doma, u babičky a v mateřské škole; v příběhu se hodí do klidných scén, kde hrdinku někdo utěšuje nebo ukládá.
• Eriko — Pátý pád plného jména. Je to tvar, kterým se volá — přes hřiště, ze dveří, přes celou zahradu. V knize se objevuje pokaždé, když na hrdinku někdo mluví přímo.
• Erice — Třetí a šestý pád, ve kterém se „k“ mění na „c“ (dal to Erice, mluvili o Erice). Pro předškoláka je to nejméně čitelný tvar vlastního jména — a zároveň ten, který si po pár přečteních zapamatuje jako první.
• Eri — Krátká, jednoslabičná verze, kterou si mezi sebou razí kamarádi a sourozenci. Zní mezinárodně a v příběhu funguje jako přezdívka, na kterou dospělí nesahají.
• Erinka — Mazlivější varianta Eričky s vsunutým „n“, spíš rodinná než veřejná. Slyšíte ji hlavně od prarodičů a v situacích, kdy jde o něco vážného.