Ferdinand znamená „smělý na cestě“ — v knížce se ta cesta konečně stane

Odkud se Ferdinand vzal a co znamená

Ferdinand je staré germánské jméno složené ze dvou částí: z kořene fardi (cesta, jízda, výprava) a nand či nanth (odvaha, smělost). Dohromady z toho vychází „smělý na cestě“, „odvážný poutník“ — jméno pro toho, kdo vyrazí, i když neví, co ho čeká za kopcem. Málokteré jméno má význam, který by tak přesně seděl na dobrodružnou knížku.

Cesta samotného jména byla neméně divoká. Přes Vizigóty doputovalo do Španělska, kde z něj vzniklo Fernando a kde je nosila řada králů — nejznámější Ferdinand Aragonský, manžel Isabely Kastilské. Do českých zemí přišlo až mnohem později se španělsko-rakouskými Habsburky a zabydlelo se v nich natolik, že Ferdinand V. Dobrotivý byl posledním panovníkem korunovaným českým králem a poslední léta prožil na Pražském hradě. Jméno tedy nemá pověst pouhého importu: v Praze má vlastní ulici i vlastní historii.

Českým uším ale nezní vážně, a to je zásluha dvou knížek. Domácká podoba Ferda patří k Sekorovu mravenci, který uměl práci všeho druhu, a celý Ferdinand k býčkovi, co si radši sedl pod korkovník a čichal ke kytkám, než aby se pral. Ferdinand tak paradoxně znamená „smělý na cestě“, ale v české dětské literatuře je hlavně pracovitý a laskavý. Obojí je pro hrdinu příběhu použitelné a je z čeho vybírat.

Dnes je Ferdinand v Česku vzácný. Není to jméno z první desítky, spíš z generace pradědečků, které se vrací s vlnou starých jmen — a to má pro knížku praktický důsledek: v celé školce nejspíš žádný druhý Ferdinand není, takže jméno na obálce patří jednoznačně jemu. Svátek slaví 30. května.

Ferdík, Ferda, Ferdinande — jak mu vlastně říkáte

• Ferdík — Nejběžnější česká domácká podoba a v drtivé většině rodin i to jméno, na které kluk skutečně reaguje. Měkké, mazlivé, každodenní. Do vyprávění se hodí všude tam, kde mluví maminka, babička nebo kamarád.
• Ferda — Kratší a klukovštější varianta téhož. Zní podnikavě, trochu uličnicky a má za sebou nejznámějšího českého mravence — kdo chce hrdinu, který se do všeho pustí sám, sáhne po Ferdovi.
• Ferdinandek — Zdrobnělina celého jména, typicky babičkovská. Používá se u nejmenších a v příběhu se hodí do vzpomínkových pasáží — „když byl Ferdinandek ještě úplně malý“.
• Ferdouš — Domácké, hravé a o něco vzácnější oslovení. Dobře funguje jako přezdívka, kterou hrdinovi dá jedna konkrétní postava — sourozenec nebo dědeček.
• Ferdinande — Pátý pád celého jména. Zaznívá ve dvou situacích: když je zle a když je slavnostně. V příběhu se hodí přesně na okamžik, kdy se hrdinovi něco svěřuje nebo se po něm chce odvaha.
• Ferdinand — Celé jméno pro vysvědčení, pro dopisy a pro obálku. Do textu knížky patří tam, kde má být slyšet, že jde do tuhého — a pak zase může nastoupit Ferdík.