Jméno Edita si pamatuje tisíc let příběhů — ten úplně nový bude ale jen o vaší Editce

Edita pochází ze staroanglického jména Eadgyth, složeného ze slov ead (štěstí, bohatství) a gyth (boj). Významem je tedy něco jako „ta, která si své štěstí vybojuje“ — na hrdinku dobrodružného příběhu se těžko hledá případnější jméno, protože přesně tohle hrdinky v pohádkách dělají. Nejslavnější nositelka stojí u samého začátku té tisícileté řady: anglosaská princezna Eadgyth, sestra anglického krále Æthelstana, se v 10. století provdala za pozdějšího císaře Otu I. Jako královna je pohřbena v magdeburském dómu a když archeologové v roce 2010 potvrdili pravost jejích ostatků, psalo se o nejstarších identifikovaných pozůstatcích anglické princezny vůbec — jméno Edita má tedy doslova hmatatelnou historii. O tisíc let později jméno nesly filozofka Edita Steinová, dnes jedna z patronek Evropy, šansoniérka Édith Piaf, jejíž písně zná celý svět, a bratislavská rodačka Edita Gruberová, kterou operní kritika desítky let počítala mezi nejlepší koloraturní soprány planety. Královna, filozofka a dvě legendy hudby — málokteré jméno má tak pestrou galerii slavných nositelek. V českém kalendáři slaví Edita svátek 13. ledna, takže její velký den přichází uprostřed zimy, kdy se dlouhé večery ke společnému čtení hodí ze všeho nejvíc. U nás jméno nikdy nepatřilo k masovým — drží se stranou módních vln, které jednou za dekádu vynesou nahoru jiné jméno, a právě proto působí nadčasově a nezaměnitelně.

• Editka — Nejběžnější domácká podoba — takhle jméno zní ve školce, u babičky i ve věnování na první stránce knížky. Zdrobnělina si nechává celé jméno a jen ho změkčuje, takže se z ní na plnou Editu přechází úplně přirozeně.
• Edi — Krátké svižné zavolání přes celé hřiště. Hodí se pro holčičku, která nikdy neposedí — v příběhu může takhle hrdinku oslovovat nejlepší kamarád, zatímco dospělí zůstanou u Editky.
• Dita — Zkrácenina, která se osamostatnila natolik, že v Česku funguje i jako samostatné jméno se svým vlastním místem v kalendáři. Některé Edity ji používají jako civilní, dospělejší podobu — a mají tak vlastně jména dvě.
• Ditka — Něžnější odnož Dity pro nejmenší — často vydrží jen do školky a pak ji vystřídá Editka nebo Edi. Ve věnování babičkám ale zní ze všech podob nejněžněji.