Veronika, nositelka vítězství — a hrdinka vlastní knížky

Odkud se Veronika vzala a co znamená

Veronika je jméno s dvojím původem a oba příběhy stojí za vyprávění. Starší stopa vede do Řecka: jméno vychází z podoby Bereniké, složené ze slov phérein („nést, přinášet“) a níké („vítězství“). Veronika je tedy doslova „ta, která přináší vítězství“ — jméno hodné královen, a královny ho skutečně nosily, třeba panovnice ptolemaiovského Egypta. Druhá stopa je latinská a váže se ke středověké legendě o svaté Veronice, která podle tradice podala Kristovi na křížové cestě roušku a na plátně zůstal otisk jeho tváře. Odtud výklad vera icon — „pravý obraz“. Obě čtení se v Evropě dávno propletla a dala jménu vážnost, kterou dodnes neztratilo.

Jedna souvislost se ke knížce hodí obzvlášť: svatá Veronika je patronkou fotografů. Pro příběh, jehož hrdinka vznikne z jediné fotografie, se příhodnější patronka hledá těžko.

V Česku je Veronika stálice. Nejsilnější vlnu zažila u dívek narozených v osmdesátých a devadesátých letech, kdy patřila mezi nejčastěji dávaná dívčí jména, a obliba jí zůstala — dnes ji nosí desetitisíce žen a dívek napříč generacemi, takže malá Veronika má nezřídka maminku nebo tetu stejného jména. Nosí ho i řada známých Češek, namátkou herečky Veronika Žilková a Veronika Freimanová nebo biatlonistka Veronika Vítková. Svátek připadá na 7. února.

Veronika navíc dobře cestuje. Angličanka nebo Italka ji zná jako Veronicu, Francouzka jako Véronique, Polka jako Weroniku a v němčině i slovenštině se píše úplně stejně jako u nás. Holčička s tímhle jménem ho jednou v cizině nebude muset hláskovat ani vysvětlovat — a kdyby měla babičku za hranicemi, příběh se dá nechat napsat i v jejím jazyce.

A drobnost na závěr: Veronica je i latinské jméno rodu drobných modrých kvítků, česky rozrazilu. Veroniku tedy potkáte nejen v kalendáři, ale na jaře i na rozkvetlé mezi.

Jak se Veronice říká doma

• Verunka — Nejněžnější a doma obvykle ta hlavní podoba — jméno na dobrou noc, na pusu a na první stránku věnování. Většina Verunek jí zůstává věrná hluboko do školních let.
• Verča — Tvar ze školky a ze třídy; tak Veronice říkají kamarádky a tak se podepisuje na obrázky, když se „celá Veronika“ ještě nevejde na papír.
• Verka — Řízná zkratka pro chvíle, kdy je potřeba rychle zavolat přes celý byt. Oblíbený tvar sourozenců — a někdy i tátů.
• Veru — Krátké zavolání přes hřiště. U starších Veronik často zůstane jako přezdívka mezi nejbližšími kamarádkami.
• Nika — Zkrácenina z konce jména — a shodou okolností přesně to řecké slovo pro vítězství, které se ve jméně od začátku skrývá.