Sabina — jméno starší než Řím, teď na obálce vlastní knížky

Původ a význam jména Sabina

Sabina je jméno latinského původu a znamená doslova „žena z kmene Sabinů“ — starověkého italického národa, který sousedil s nejstarším Římem a podle pověsti stál u jeho zrodu. Slavná legenda o únosu Sabinek totiž nekončí válkou: byly to právě Sabinky, kdo vstoupil mezi obě nastoupená vojska a znepřátelené strany usmířil. Jméno si tak od starověku nese stopu odvahy a smířlivosti zároveň. Křesťanské Evropě ho připomínala svatá Sabina, římská mučednice, po níž dodnes nese jméno bazilika Santa Sabina na aventinském pahorku — jeden z nejstarších dochovaných kostelů Říma. V českém kalendáři má Sabina svátek 22. října. U nás jméno nikdy nebylo masové: vlnu obliby zažilo v osmdesátých a devadesátých letech, dnes ho rodiče volí spíš výjimečně, takže Sabina bývá obvykle jediná ve školce i ve třídě a s žádnou spolužačkou se jí jméno neplete. Nositelky má i na očích: herečku Sabinu Laurinovou nebo zpěvačku Sabinu Křovákovou, a milovníkům opery jméno připomene i Karel Sabina, libretista Prodané nevěsty — u něj ovšem jako příjmení. Výhodou je také to, jak snadno jméno cestuje: v němčině, polštině, italštině i skandinávských jazycích existuje jako Sabina či Sabine prakticky beze změny, takže ho dcera nikde nebude muset hláskovat.

Sabinka, Sabča, Saba — jak se jménu říká doma

• Sabinka — Nejrozšířenější zdrobnělina — tak jménu říká rodina, dokud je nositelka malá, a často ještě dlouho potom.
• Sabča — Kamarádský tvar ze školky, hřiště a třídy; zní energicky a v partě se ujme jako první.
• Saba — Úsporné zavolání přes celé hřiště — oblíbené u sourozenců, kterým se celá zdrobnělina nechce vyslovovat.
• Sabi — Krátký moderní tvar do zpráv a chatů; drží se spíš u starších holek.
• Sabino / Sabinko — Pátý pád, kterým jméno zazní v přímé řeči — přesně takhle na hrdinku volají postavy v knížce.