Norbertů se dnes narodí jen hrstka do roka — a právě proto si ten váš zaslouží příběh, který nikdo jiný mít nebude

Odkud se jméno Norbert vzalo a proč má v Praze vlastní místo

Norbert je jméno staré přes tisíc let. Vzniklo ze starogermánských slov nord (sever) a beraht (jasný, zářící) — Norbert je tedy doslova „ten, kdo září ze severu". Málokteré jméno nese tak přímočarý obraz: světlo, které je vidět zdaleka a podle kterého se ostatní orientují. Pro hlavního hrdinu knížky se těžko hledá případnější výbava.

K českým zemím má jméno nečekaně těsný vztah. Jeho nejslavnější nositel, svatý Norbert z Xantenu, byl původně bezstarostný šlechtic na dvoře německého císaře — dokud ho podle legendy na projížďce nesrazil z koně blesk. Po tomhle otřesu změnil život od základů a v roce 1120 založil v údolí Prémontré řád premonstrátů, „bílých bratří", kteří dodnes spravují i pražský Strahov. Právě tam, do baziliky Strahovského kláštera, byly roku 1627 slavnostně převezeny Norbertovy ostatky — a Norbert je od té doby počítán mezi české zemské patrony. Kluk, který dnes nosí tohle jméno, má tedy v Praze místo, kde jeho jméno stojí vytesané v kameni, a v kalendáři svátek 6. června, na samém začátku léta.

Ještě jednu vlastnost jméno má: cestuje beze změny. Norbert se píše i vyslovuje stejně německy, polsky, maďarsky i francouzsky, takže se jednou představí v půlce Evropy bez hláskování — vzácnost, kterou většina českých jmen nabídnout neumí. Nosili ho i muži, po kterých zůstala stopa v české kultuře — třeba spisovatel Norbert Frýd, autor slavné Krabice živých. Největší oblibě se přitom jméno těšilo v minulém století — víc Norbertů dnes potkáte mezi dědečky než mezi prvňáky, takže malý Norbert často nese jméno po někom z rodiny, aniž by působilo staromódně. A protože se Norbertů v Česku rodí jen hrstka ročně, bývá ve třídě jediný. Žádné „Norbert N." na skříňce, žádné otáčení tří kluků naráz — když se řekne Norbert, myslí se on. Přesně tahle výlučnost dělá z knížky s jeho jménem něco jiného, než je knížka s hrdinou, kterého sdílí s tisíci dalších dětí.

Jak se Norbertovi říká doma

• Norbík — Nejněžnější domácí podoba — tak se volá na malého Norberta u večeře a tak se podepisuje přáníčko od babičky. Krásně se vyjímá ve věnování na první straně knihy, hned vedle plného jména v titulu.
• Norbi — Rychlé zavolání přes hřiště. Kratší, klukovštější, a protože končí samohláskou, dobře se protahuje — „Norbiii!" — takže se často drží až do školy.
• Bertík — Podoba z druhé půlky jména, kterou si oblíbí ti, kdo chtějí něco měkčího. Bertík má tu výhodu, že Norbertovi zůstane, i kdyby mu „Nor" jednou přišlo moc vážné.
• Bert — Úsporná varianta pro větší kluky; zní skoro jako jméno z dobrodružného filmu, takže přechod z Bertíka bývá bezbolestný a nikdo se u něj nečervená.
• Norda — Přezdívka, která obvykle vznikne v partě nebo na táboře — a mimoděk připomíná, že v Norbertovi je od začátku schovaný sever.