Pavlína: jméno, které znamená „drobná“ — a unese celou knížku

Původ a význam jména Pavlína

Pavlína pochází z latinského slova paulus, tedy „malý, drobný, skromný“. Vzniklo z římského rodového přízviska Paulinus a je ženským protějškem Pavla. Je v tom půvabná ironie, kterou ocení každý rodič: jméno doslova znamená „ta drobná“ — a přitom právě z těch nejdrobnějších bývají největší hrdinky. Knížka, kde „malá“ Pavlína nese celý příběh na svých ramenou, tak vlastně jen naplňuje, co má jméno v sobě už od starého Říma.

V Česku zažila Pavlína hvězdné období v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy patřila k nejoblíbenějším dívčím jménům. Dnes ji rodiče volí spíš výjimečně, takže nese punc retro elegance podobně jako další jména, která se vracejí po generaci. Malá Pavlína proto často dostává jméno po mamince nebo po tetě — a knížka s jejím jménem se pak v rodině čte trochu jako štafeta předaná dál.

Jméno má i světový rozměr: ve Francii zní Pauline, v Polsku Paulina, v Itálii Paolina, v Rusku Polina. Nosily ho i osobnosti evropských dějin — asi nejslavnější byla Pauline Bonaparte, Napoleonova sestra proslulá krásou — a v církevním kalendáři najdeme hned několik světic jménem Paulina. Do světa české podobě jména pomohla rodačka z Prostějova Pavlína Pořízková, jedna z nejznámějších modelek osmdesátých let, a domácí publikum zná i zpěvačku a herečku Pavlínu Filipovskou.

Praktická drobnost, kterou ocení každý, kdo bude jednou psát věnování: Pavlína má jednoznačný pravopis. Žádné váhání mezi měkkým a tvrdým i, žádné dvě přípustné podoby — jen dlouhé í uprostřed, které jménu dává jeho protáhlou melodii. I prvňačka se proto svoje jméno naučí podepsat brzy a ráda; titulní strana s vlastnoručním podpisem hrdinky je pak kapitola sama pro sebe.

Svátek slaví Pavlína 31. srpna, na samém konci letních prázdnin. To datum si rodina pamatuje snadno — a poslední prázdninový den je díky jmeninám o důvod k oslavě bohatší, takže se večer u společného čtení loučí s létem rovnou dvakrát slavnostně.

Jak se Pavlíně říká doma

• Pavlínka — Nejpřirozenější zdrobnělina, kterou slyší doma i ve školce. Něžná, ale ne přeslazená — proto se hodí i na obálku knížky, pokud se doma plná Pavlína skoro neřekne.
• Pája — Krátká a energická podoba pro kamarády a hřiště. Volají ji tak spoluhráčky, když je potřeba rychle přihrát nebo podržet žebřík u bunkru.
• Pavča — Školní klasika, ke které jméno dojde někdy kolem druhé třídy. Kamarádská, trochu rošťácká — používají ji vrstevníci mezi sebou spíš než dospělí.
• Lína, Línka — Vzácnější mazlivá podoba vzniklá z konce jména. Bývá slyšet hlavně od nejbližších a má jednu výhodu: skoro nikdo jiný ji nemá.
• Pavlínečka — Podoba pro nejmenší roky, na dobrou noc a do ukolébavek. Z knížky pro předškolačku už většinou ustupuje Pavlínce.