Petr znamená skála — hrdina, na kterého je v příběhu spolehnutí

Původ, význam a svátek jména Petr

Jméno Petr pochází z řeckého slova pétra, tedy skála; do Evropy se rozšířilo přes latinskou podobu Petrus. Jeho nejslavnějším nositelem je apoštol Petr — rybář Šimon, kterému bylo jméno dáno právě s výkladem „ty jsi skála, a na té skále…“. Díky tomu patří Petr k nejrozšířenějším jménům celého křesťanského světa: anglický Peter, francouzský Pierre, španělský Pedro, italský Pietro i ruský Pjotr jsou pořád totéž jméno — Petr tak má tu zvláštní výhodu, že ho vyslovíte skoro kdekoli na světě a všude mu budou rozumět. Protože byl apoštol Petr rybář, stal se patronem rybářů — a čeští rybáři se dodnes u vody zdraví pozdravem „Petrův zdar!“. Málokteré jméno se tak dostalo do živého jazyka: je v něm i petrklíč, lidový název prvosenky, podle legendy vyrostlé tam, kam svatý Petr upustil klíče od nebe. V českých zemích má jméno hlubokou tradici: nesli ho myslitel Petr Chelčický, poslední rožmberský vladař Petr Vok i básník Petr Bezruč, a po celá desetiletí se drží mezi vůbec nejčastějšími mužskými jmény v Česku, takže Petra potkáte v každé generaci — mezi dědečky, tatínky i prvňáky. O tom, jak je jméno zakořeněné, svědčí i příjmení, která z něj vznikla: Peterka, Petráš, Petřík nebo Petrů mají všechna stejného praotce. Zajímavé je, že obliba z Petra neudělala jméno obyčejné; spíš z něj udělala jistotu, která nikdy nepůsobí módně ani zastarale — rodiče ho vybírají právě proto, že mu čas neublíží. Svátek slaví Petr 29. června, ve dvojici s Pavlem: Petr a Pavel patří k nejznámějším svátkovým dvojicím českého kalendáře a jmeniny připadají na samý začátek letních prázdnin, takže oslava často splyne s první prázdninovou výpravou — málokdo má svátek v tak dobře načasovaný den. K Petrovi patří i ženský protějšek Petra, jedno z mála českých párových jmen, kde mužská a ženská podoba zní úplně stejně pevně.

Jak se Petrovi říká doma

• Petřík — Nejběžnější domácká podoba pro malého Petra — tak mu říkají rodiče a prarodiče, dokud je to „náš Petřík“. Do titulu dětské knížky se hodí, dokud si kluk sám neřekne, že už je velký Petr.
• Péťa — Krátké a měkké oslovení do rodiny i školky; často první podoba, kterou dítě samo vysloví, když se učí říkat svoje jméno.
• Petříček — Zdrobnělina zdrobněliny — používá se pro nejmenší Petry a ve chvílích mazlení; babičkovská klasika.
• Peťan — Klukovská podoba z hřiště a party; tak si Petrové říkají mezi sebou, když už „Petřík“ zní moc dětsky.
• Petrouš — Méně častá, hravá varianta s trochu rošťáckým nádechem — hodí se pro Petra, který je doma největší šprýmař.