Dominika má neděli přímo ve jméně

Odkud se jméno Dominika vzalo a co znamená

Dominika vznikla z latinského dominicus, „patřící Pánu“. Stejné slovo dalo jméno i neděli — latinsky dies dominica, den Páně — a tak se jméno v minulosti dávalo dětem narozeným právě v neděli. Ten sváteční původ je z něj slyšet dodnes: Dominika nikdy nebyla všední jméno. V jeho základu se navíc schovává latinské domina, tedy „paní“ — malá Dominika tak nosí ve jméně dámu dřív, než se naučí číst.

Nedělním dětem se u nás odjakživa říkalo nedělňátka a pověra jim přisuzovala štěstí a lehký krok životem. Dominika tuhle pověru nosí přímo v sobě — nedělňátkem je podle jména, ať se narodila v kterýkoli den týdne.

Za pozornost stojí i zvuk jména. Přízvuk padá na první slabiku a zbylé tři se za ní rozběhnou jako počítadlo — Do-mi-ni-ka se dá vytleskat, skandovat i zpívat, což ve školce rozhodne o oblibě jména víc než jakákoli etymologie. Zároveň v něm není jediná tvrdá skupina souhlásek, takže ho bez zadrhnutí vysloví i dvouletý sourozenec — nejspíš jako „Minika“, a i to je roztomilé.

Je to ženská podoba jména Dominik a patří k menšině českých jmen, kterým rozumí celá Evropa: francouzská Dominique, italská Domenica, polská Dominika úplně beze změny. Po témže latinském slově se ostatně jmenuje i karibský ostrov Dominika — Kolumbus k němu doplul v neděli a pojmenoval ho po ní. Holčička s tímhle jménem má tedy na mapě světa vlastní ostrov, což o sobě může říct opravdu málokdo.

V českých školkách bývala Dominika nejčastěji k potkání v devadesátých letech; dnes se dává střídměji, takže se malá Dominika o své jméno ve třídě většinou s nikým nedělí. Ze známých nositelek je nejslavnější tenistka Dominika Cibulková, jejíž jméno skandovaly tribuny největších turnajů světa. A protože jméno neztrácí lesk ani v dospělosti — Dominika zní stejně dobře na vysvědčení jako na vizitce — je to volba, kterou rodiče nemusí nikdy obhajovat.

Svátek slaví Dominika 4. srpna, uprostřed prázdnin — dort se tak dá sníst na dece u rybníka a nová knížka přečíst večer ve stanu s baterkou. Do školky se pak Dominika vrací s příběhem, ve kterém byla celé léto hlavní hrdinkou.

Domácké podoby: od Dominičky po Niku

• Dominička — Nejněžnější podoba, kterou dostávají hlavně malé holčičky — a přesně ta patří do věnování na první stranu knížky.
• Domča — Nejčastější zkrácenina mezi kamarády a ve školce; rychlá, kamarádská, bez obřadností.
• Domi — Krátká moderní podoba, která se ujala u starších holek — a funguje i v cizině, kde si s ní poradí každý.
• Nika — Podoba vzniklá z konce jména — a shodou okolností zní stejně jako řecká bohyně vítězství Niké. Hezčí zkratku si vymyslet nejde.
• Minka — Vzácnější rodinná podoba pro nejmenší; používá ji obvykle jen pár nejbližších, a právě proto je nejosobnější.