Dominik se kdysi dával klukům narozeným v neděli — knížka s jeho jménem udělá svátek i ze všedního večera

Odkud jméno Dominik pochází a co znamená

Dominik vznikl z latinského Dominicus, odvozeného od slova dominus — pán. Doslova tedy „patřící Pánu“, jenže s jednou půvabnou zvláštností: dies dominica, den Páně, je latinsky neděle. Dominicus se proto po staletí dával dětem, které se narodily právě v neděli — bylo to jméno-kalendář, poznámka o svátečním dni zapsaná rovnou do křestního listu. Ve španělštině je ta stopa slyšet dodnes: neděle se řekne domingo a Domingo je zároveň tamní podoba jména. Váš Dominik se možná narodil v úterý, ale kousek nedělní slavnostnosti si ve jméně nese pořád.

Do Evropy jméno rozneslo především působení svatého Dominika, kastilského kněze z přelomu 12. a 13. století, po němž se dodnes jmenuje celý dominikánský řád. K němu se váže legenda jako stvořená pro dětskou knížku: jeho mamince se prý před narozením zdálo o psíkovi, který nese v tlamě hořící pochodeň a zapaluje jí svět. Středověcí písaři si z toho udělali slovní hříčku — Domini canes, „psi Páně“ — a pes s pochodní se maluje vedle svatého Dominika dodnes. Kluk, který má doma psa, tuhle část rodokmenu svého jména ocení nejvíc.

Nedělní stopa jména doputovala i na mapu světa. Když Kryštof Kolumbus v roce 1493 spatřil v Karibiku nový ostrov, byla zrovna neděle — a tak se ostrov dodnes jmenuje Dominika. Málokteré jméno může ukázat na globus a říct: tenhle kousek světa se jmenuje skoro jako já, a to jen proto, že ho námořníci uviděli ve sváteční den.

Jméno zdomácnělo napříč jazyky — anglicky Dominic, francouzsky Dominique, italsky Domenico — takže se s ním malý cestovatel neztratí ani za hranicemi. A má i přirozenou sestru: ženskou podobu Dominika, se kterou tvoří jednu z mála českých dvojic, kde kluk a holka nosí totéž jméno na jediné písmenko přesně.

V Česku jménu udělal jméno — doslova — brankář Dominik Hašek: přezdívka Dominátor srostla se jménem tak pevně, že ji dodnes slýchá každý malý Dominik, který se postaví do branky na vesnickém hřišti. Od devadesátých let patří Dominik ke stálicím mezi oblíbenými klučičími jmény, takže není ani módní výstřelek, ani vzácnost, kterou by musel každému hláskovat. Svátek slaví 4. srpna — uprostřed letních prázdnin, kdy je na oslavu víc času než v kterémkoli jiném měsíci.

Domácké podoby: od Dominička po Nika

• Domínek — Nejněžnější podoba, která se říká doma — a ve které se nejlíp píšou věnování. Zdrobnělina, ze které je slyšet, že je nejmladší v rodině, i kdyby zrovna nebyl.
• Dominiček — Pro úplně nejmenší Dominiky. Tahle podoba obvykle končí s nástupem do školky — jen babičkám vydrží o hodně déle.
• Domča — Kamarádská zkratka ze školky a ze třídy: krátká, rychlá a bez obřadností. A pozor — stejná zkratka slouží i holčičí Dominice, takže se ve třídě na jedno „Domčo!“ někdy otočí dva.
• Domi — Dvě slabiky na zavolání přes hřiště. Verze pro trénink, výlet a chvíle, kdy na víc písmen není čas.
• Nik — Podoba pro větší kluky, kterým už zdrobněliny přijdou dětské. Vznikla z konce jména, zní světově a klukům kolem deseti obvykle sedne nejvíc.