Alice se do češtiny kdysi překládala jako Alenka — v téhle knížce hraje sama za sebe

Odkud se Alice vzala a kdy slaví svátek

Alice není zkrácenina ničeho českého — do Evropy přišla ze starofrancouzského Aliz, což byla vybroušená podoba germánského jména Adalheidis. Je tedy blízkou příbuznou Adély i Adelaidy a nese stejný význam: adal znamená vznešený rod, heit povahu či bytost, dohromady „vznešená, ušlechtilého původu“. Středověké šlechtické dvory jméno roznesly po celé západní Evropě a první velkou módní vlnu mu udělala viktoriánská Anglie: královna Viktorie tak pojmenovala svou druhou dceru a po princezně Alici se začaly jmenovat holčičky po celém impériu — Carrollova kniha pak tu vlnu proměnila v trvalku. Každá řeč si přitom jméno ohnula po svém: polsky zní Alicja, rusky Alisa, slovensky Alica, španělsky Alicia. Čeština si spolu s angličtinou, francouzštinou a italštinou nechala původní pětipísmennou podobu, takže Alice si svoje jméno odveze kamkoli beze změny hlásky. V Česku byla Alice dlouho jménem spíš výjimečným — o to zajímavější je, kdo ho nosil: Alice Masaryková, dcera prvního československého prezidenta, v roce 1919 založila Československý červený kříž a dvě desetiletí ho vedla; o pár generací později jméno proslavila režisérka Alice Nellis. Po roce 2000 se jméno k českým dětem vrací a ve světě zažívá ještě větší návrat: ve Švédsku, Itálii i Francii se v posledních letech drží na špici žebříčků, takže Alice je jedno z mála jmen, se kterými dítě obstojí stejně dobře v české školce jako kdekoli v Evropě. Svátek slaví Alice 15. ledna — hluboko v zimě, dost daleko od Vánoc na to, aby dárek nezapadl mezi ostatní, a knížka s vlastním jménem je přesně ten druh dárku, který lednovému svátku sluší víc než cokoli sezónního.

Jak se Alici říká doma

• Alička — Nejněžnější domácká podoba — tak se říká malé Alici doma a tak nejspíš zní i věnování od babičky na první straně.
• Ali — Krátké školkové a školní volání; mezinárodně srozumitelné, takže Alici zůstane i na výletě za hranice.
• Ala — Rázná dvouslabičná zkratka, kterou používají hlavně sourozenci a spolužáci — rychle se křičí přes hřiště.
• Alinka — Měkčí varianta pro nejmenší roky; z ní se časem přirozeně přechází zpět k plné Alici.