Valentýna slaví svátek na svatého Valentýna — a knížku může mít celoročně

Odkud se jméno Valentýna vzalo a kdy slaví svátek

Valentýna je ženská podoba jména Valentýn a obě vycházejí z latinského Valentinus, odvozeného od slovesa valere — být zdravý, silný, mít sílu. Význam jména se proto nejčastěji vykládá jako „zdravá“ či „silná“ a je to výklad, který jménu sedí i zvukově: Valentýna nezní křehce, zní pevně a sebejistě. Po Evropě se jméno rozšířilo díky svatému Valentýnovi, knězi ze třetího století, a dnes ho potkáte v mnoha podobách — Valentina v Itálii i ve Španělsku, Valentine ve Francii, Walentyna v Polsku. Česká Valentýna si z nich všech nechala to nejlepší: mezinárodní srozumitelnost i domácí dlouhé ý, díky kterému se česká podoba pozná na první pohled i v psané větě.

Do českého kalendáře se Valentýna zapsala na 14. únor — a to z ní dělá nositelku nejsnáze zapamatovatelného svátku v roce. Zatímco jiní musejí datum svého svátku připomínat, Valentýna ho má vepsané přímo do svátku zamilovaných: v den, kdy se rozdávají srdíčka a přáníčka, slaví ona své jméno. Pro rodinu to znamená jediné datum, dvě příležitosti k oslavě — a pro Valentýnu jistotu, že na její svátek nikdy nikdo nezapomene. Únorové narozeninové party bývají vzácné, únorový svátek Valentýny je naopak jistota — a knížka, ve které je hrdinkou, se dá věnovat právě k němu, s věnováním datovaným na den, kdy má svátek celý svět zamilovaných i jedna konkrétní holčička.

Dlouhá desetiletí byla Valentýna u nás vzácností, jméno znělo spíš z překladových románů než ze školních tříd. Vrátila se s vlnou obliby starosvětských jmen, po boku Rozálie, Josefíny nebo Amálie, a dnes patří k té příjemné kategorii jmen, která na hřišti občas zazní, ale ve třídě se většinou neopakují. Malá Valentýna tak nebývá „ta druhá“ — své jméno mívá ve školce sama pro sebe, stejně jako hrdinka mívá sama pro sebe celou knížku.

Jak se Valentýně doma říká

• Valentýnka — Nejběžnější domácká podoba — plné jméno jen změkne, nic se z něj neztratí. Hodí se všude tam, kde je Valentýna ještě malá na čtyři vznešené slabiky, a v knížce krásně funguje v laskavých promluvách postav, které hrdince fandí.
• Valča — Energická zkratka pro každodenní provoz: volání přes hřiště, sourozenecké špičkování, rychlé vzkazy na lednici. Tam, kde je Valentýna slavnostní, je Valča akční — a v dialozích příběhu zní úplně stejně živě.
• Valinka — Něžná podoba pro nejmenší Valentýny — nejčastěji ji používají prarodiče a rodiče v období, kdy se jméno víc broukává, než vyslovuje.
• Týna — Druhá polovina jména jako samostatné oslovení. Znějí v ní spíš starší Valentýny — je krátká, moderní a mezi kamarádkami bývá nejrozšířenější.
• Týnka — Změkčená Týna, oblíbená přechodová podoba mezi školkovou Valinkou a úsečnou Valčou. Doma se často drží nejdéle ze všech.