Alexandra na obálce, Sašenka v příběhu

Ochránkyně mužů: co Alexandra znamená a odkud přišla

Alexandra je ženská podoba řeckého jména Alexandros. Skládá se ze slovesa alexein, tedy bránit či odvracet, a ze slova andros — muž, člověk. Dohromady z toho vychází „ta, která brání lidi“, případně volněji ochránkyně. Je to jméno s dějem: nepopisuje, jak jeho nositelka vypadá ani z jakého je rodu, ale co dělá. Na hrdinku dobrodružné knížky se hodí skoro podezřele dobře.

Jméno je staré nejmíň jako řecké mýty. Přízvisko Alexandra nesla podle části antické tradice i trojská věštkyně Kassandra a v Amyklách u Sparty se pod tímto jménem uctívala jako místní hrdinka. Odtud vedla cesta přes Byzanc do slovanského světa a do carského Ruska, kde bylo jméno tak zdomácnělé, že si vysloužilo vlastní zdrobnělinu — Sašu, kterou Rusové používají pro dívky i chlapce stejně. Právě odsud pochází i měkká Sašenka.

Na jmenovkách evropských panovnických rodin je Alexandra jméno ze všech nejčastěji spojované s důstojností: ruská carevna Alexandra Fjodorovna, britská královna Alexandra po boku Eduarda VII., dánské princezny. Možná i proto zní jméno dodnes o něco vážněji než jeho sousedé v kalendáři — a proto je zkrácená Saša tak potřebná.

V Česku Alexandra nikdy nebyla masovou módou, ale ani nezmizela. Je to jméno, které se v každé školce najde jednou, ne pětkrát: dost známé na to, aby ho nikdo nekomolil, dost neobvyklé na to, aby se ve třídě nemusela psát iniciála příjmení. Svátek slaví 21. dubna.

Zajímavá je i její příbuznost s ostatními. Alexandra sdílí kořen s Alexandrem a se všemi zdrobnělinami, které z něj vznikly — a přitom má vlastní řadu podob, kterou žádné jiné jméno nemá celou stejnou.

Jak Alexandře doma říkáte

• Saša — Nejběžnější domácká podoba, přejatá z ruštiny, kde slouží dívkám i chlapcům. Používá ji rodina, kamarádi i učitelky ve školce — často dřív, než se dítě naučí své plné jméno vyslovit.
• Sašenka — Zdrobnělina zdrobněliny. Zůstává doma a v okruhu prarodičů, obvykle v okamžicích, kdy je potřeba mluvit měkce: před spaním, po pádu na koleno, při usmiřování. Do knížky pro nejmenší se hodí právě tímhle.
• Alexandrka — Mezistupeň mezi plným jménem a Sašou. Slýchá se hlavně od dospělých, kteří dítě znají jen zpovzdálí — sousedka, teta, paní doktorka. Zdrobnělé, ale ještě rozpoznatelně původní.
• Ála — Krátká, měkká varianta pro nejbližší okruh. Bývá to první podoba jména, kterou zvládne vyslovit mladší sourozenec, a v rodině pak často zůstane napořád.
• Alex — Moderní, mezinárodně srozumitelná zkratka. Nastupuje spíš na druhém stupni a v partě než doma; funguje i v angličtině, takže ji děti přejímají z filmů a her.
• Andra — Vzácnější podoba, která ukrajuje z druhé půlky jména místo z první. Vyskytuje se hlavně tam, kde už Saša patří někomu jinému v rodině.
• Alexandro — Pátý pád plného jména. V běžném dni ho dítě uslyší málokdy, a proto má v příběhu takovou váhu — je to oslovení pro slavnostní chvíli, ne pro cestu do školky.